Lidská DNA je všude a funguje jako neviditelný otisk prstu. To vyvolává vážný problém

V posledních desetiletích došlo v mnoha oblastech vědy k obrovskému pokroku. To platí i pro genetiku a techniky čtení genetického materiálu. K získání informací potřebných k identifikaci konkrétní osoby dnes stačí i stopová množství DNA nalezená ve vodě, písku nebo vzduchu. To vyvolává otázky ohledně soukromí, protože každý zanechá svou DNA v prostředí kolem sebe.

Lidská DNA je všude a funguje jako neviditelný otisk prstu

Strážci zákona mohou dostat novou zbraň v boji proti zločincům. Nedávné vědecké objevy však také vedou k vážnému problému ohledně ochrany osobních údajů. Ukazuje se, že každý člověk zanechává v okolním prostředí DNA, která funguje jako neviditelný otisk prstu.

Ať jdeme kamkoli, necháváme za sebou naši DNA. Moderní forenzní věda používá tyto stopy, které pocházejí ze slin, odumřelých kožních buněk, vlasů a dalších tělesných sekretů. Díky tomu se podařilo identifikovat nespočet zločinců, kteří by zůstali nepotrestáni, nebýt studia genetického kódu.

V posledních letech došlo k obrovskému pokroku v technikách čtení DNA. Před dvěma lety britští vědci poprvé ukázali, že DNA uvolněnou v životním prostředí lze sbírat ze vzorků vzduchu (více k tomuto tématu v textu: DNA lze získat i z… vzduchu ). Vývoj podobných metod pomohl rekonstruovat grónský ekosystém z doby před dvěma miliony let. Vědci to dokázali pomocí mikroskopických fragmentů tzv environmentální DNA, nejstarší vůbec identifikovaná 

Nová zjištění však vyvolávají obavy a mohou vést k vážným etickým diskusím. Vědci z Floridské univerzity prokázali, že naše DNA je opravdu všude a někdo se správnými znalostmi může snadno identifikovat lidi ze vzorků vzduchu.

eDNA i z odpadních vod

Tým vědců použil moderní přístup k sekvenování genetického kódu k hledání environmentální DNA. Vzorky pocházely z odpadních vod, písku z pláží a vzduchu z veterinární nemocnice. Ukazuje se, že je lze použít k extrakci vysoce kvalitní eDNA z lidí a zvířat.

Se souhlasem lidí zapojených do výzkumu se týmu podařilo izolovat jejich DNA i z jejich stop v písku, z vody, kterou používali, a dokonce identifikovat lidi na veterinární klinice, ošetřená zvířata a viry přítomné na místě. Pro srovnání vědci odebrali a testovali vzorky ze vzdálených ostrovů, které lidé nikdy nenavštíví. Tam nenašli žádné stopy zájmu o ně.

Začátek těžké diskuse o DNA

Tým ukázal, že z testovaných vzorků – vody, písku a vzduchu – bylo extrémně snadné izolovat vysoce kvalitní DNA, která by dokázala identifikovat konkrétní jedince.

Podle vědců mohou být důsledky tohoto objevu velmi vážné. Odborníci navrhují uspořádat veřejnou debatu o sekvenování DNA lidí, kteří s tím možná nesouhlasili. Na druhou stranu může využití podobné technologie přinést mnoho výhod, a to nejen pro vědu, ale i pro forenzní vědu.

Každý objev podle vědců přináší možné výhody, ale i rizika plynoucí z nevhodného používání nových technologií. „V tomto případě tomu není jinak,“ argumentuje David Duffy, hlavní autor studie. „Toto jsou problémy, které se snažíme řešit v rané fázi výzkumu, aby tvůrci politik a veřejnost měli čas vypracovat vhodné předpisy“ – dodává vědec.